Řečkovický HRáj žije a slaví dvouleté výročí – komunitní park v ohrožení navzdory úspěšnému rozvoji!

V neděli 4. května 2025 se v komunitním parku Řečkovický HRáj uskutečnilo „Nedělní odpoledne v HRáji“, který vznikl díky participativnímu rozpočtu „Dáme na vás“ a iniciativě místních obyvatel. HRáj nabízí relaxační i herní prvky jako dětské hřiště, venkovní šachy, bosonohou stezku, knihobudku nebo lavičky a cestičky mezi vzrostlou zelení. Od svého otevření v roce 2023 slouží jako oblíbené místo pro odpočinek, sousedská setkání a komunitní akce všech generací.

Pro příznivce a příznivkyně HRáje rovněž dávám na vědomí, že Rada města Brna schválila »Nadlimitní veřejnou zakázku na služby „Zpracování projektové dokumentace a výkon autorského dozoru pro výstavbu v lokalitě ulice Terezy Novákové, k.ú. Řečkovice II. etapa“ - zahájení zadávacího řízení«.

Zdroj: Zápis schůze Rady města Brna č. R9/112 konané dne 18. prosince 2024 (strany 20-21).

Jedná se o veřejnou zakázku na nové domy v lokalitě proluky, přičemž dojde ke zničení Řečkovického HRáje v současné podobě.

Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že pro konec HRáje, tak jak jej známe, hlasovali i zastupitelé městské části (MČ) Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a členové Rady naší MČ René Černý (ANO 2011) a Petr Bořecký (KDU-ČSL).

V hodnoticí komisi, která je zároveň oprávněna posuzovat splnění požadavků na kvalifikaci účastníka zadávacího řízení zasedne kromě Bořeckého (neplést s Ing. arch Petrem Bořeckým, uvolněným členem Rady města Brna za ANO 2011) i starosta MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Marek Viskot (SOCDEM, bývalá ČSSD).

Komunita kolem Řečkovického HRáje vyjadřuje zklamání i z náměstkyně primátorky města Brna Markéty Vaňkové (ODS), Karin Podivinské (ANO 2011).

V první přednášce jsme se od Ing. arch Tomáše Dvořáka dozveděli např. o významu HRáje v zástavbě severní části Řečkovic. Řečkovický HRáj je ukázkou potřebného typu městského zásahu – drobného, komunitního a s vysokou mírou zapojení veřejnosti. Právě taková místa chybí v městských čtvrtích jako Řečkovice: prostory mezi domy, které nejsou jen doplňkem infrastruktury, ale plnohodnotným veřejným prostorem.

Urbanisticky se jedná o konverzi poddimenzovaného veřejného prostranství v obytné čtvrti – tedy klasické zbytkové zeleně – na prostor s identitou. Přirozené propojení mezi školkou, obytnými domy a pěší trasou vytváří uzel každodenního života, který má šanci se stát nejen hřištěm, ale i místem zastavení, pobytu a sousedského kontaktu.

Z pohledu dlouhodobého plánování je však klíčové, aby takové projekty nebyly solitérními výstřelky, ale součástí ucelenější strategie. Proto je vhodné, jak už navrhl architekt Dvořák, uvažovat v měřítku celého území a vyvolat širší diskuzi – například formou architektonické soutěže.

Z druhé přednášky „Není zeleň jako zeleň“ krajinné architektky Ing. Jitky Vágnerové jsem si odnesl, že městská zeleň nesmí být chápána jen jako estetický doplněk, ale jako funkční prvek městského prostředí.

Nové výsadby u stavebních záměrů mívají často povahu tzv. „greenwashingu“ – jedná se o výsadbu, která vypadá ekologicky, ale ve skutečnosti nepřináší žádné reálné benefity pro klima, biodiverzitu ani obyvatele.

V tomto kontextu je HRáj poměrně stabilní a funkční území, které plní ekologické, rekreační i estetické funkce, a proto jej lze považovat za hodnotnou městskou zeleň s významným přínosem pro kvalitu života obyvatel.

Po přednáškách byl dokončen luční záhon. Tato akce navázala na brigádu v září 2024, kdy dobrovolníci připravili půdu pro nové trvalkové záhony, umělecký truhlář Jiří Hejtmánek vyřezal tři dřevěná prasátka a přednesl své znalosti o práci uměleckého truhláře a umělkyně Veronika Tišnovská namalovala měřidlo doskoku u pódia.

Na začátku listopadu loňského roku dobrovolníci a dobrovolnice vysázeli přes 200 kusů trvalek do připraveného záhonu.